zdroj MZČR- převzato a upraveno
Onemocnění covid-19 je známé teprve od prosince roku 2019 a i když je předmětem intenzivního zkoumání vědců celého světa, stále se o něm neví vše. To samé platí o očkování proti tomuto onemocnění. Jak dlouho trvá ochrana po očkování a kdy je vhodné provést přeočkování, lze stanovit až po určité době sledováním očkovaných v rámci klinických studií.
To platí pro všechna očkování. Obvykle je potřeba několik let, aby bylo možné nastavit co nejlepší očkovací schéma. Od zahájení očkování proti covid-19 probíhá celosvětově řada studií. Výsledky některých z nich ukazují, že přibližně po šesti měsících od ukončeného očkování dochází k poklesu účinnosti ochrany a tedy k vyšší pravděpodobnosti tzv. průlomové infekce, tedy nákazy u očkovaného jedince. Tuto pravděpodobnost navíc zvyšuje i vznik a šíření nových variant viru SARS-CoV-2, které v době vývoje očkovacích látek nebyly ještě známy a které dokáží částečně obejít ochranné mechanismy vytvořené po očkování, případně způsobit onemocnění.
Jiné studie poukazují na riziko, že ochrana po očkování rychleji klesá u starších osob nebo u lidí s oslabenou imunitou či chronickým onemocněním. Opět se nejedná o nic neobvyklého, jelikož tento jev bývá pozorován i u očkování proti jiným nemocem. Aby se zabránilo nárůstu průlomových infekcí, zejména u osob z rizikových skupin, jako jsou osoby s poruchou imunity, chronickým onemocněním či osoby vyššího věku, je vhodné u těchto skupin osob provést přeočkování, aby se jejich ochrana proti onemocnění covid-19 posílila. Tyto osoby jsou totiž poklesem ochrany proti onemocnění covid-19 ohroženy nejvíce a hlavně dříve než ostatní. Přeočkování je vhodné také pro osoby, které mohou tyto rizikové skupiny osob onemocněním covid-19 ohrozit anebo jsou ve vyšším riziku onemocnění v rámci svého zaměstnání. Jedná se například o osoby pracující ve zdravotnictví nebo sociálních službách.
Využít posilovací (nebo také posilující) dávky budou moci i všichni ostatní, kteří mají zájem maximálně chránit své zdraví i zdraví svých blízkých před onemocněním covid-19 a kteří byli očkování před šesti a více měsíci. Tento interval doporučila Evropské agentura pro léčivé přípravky (EMA), podpořily ho odborné společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně i klinická skupina Ministerstva zdravotnictví. Své stanovisko poskytl i Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Jaké jsou výhody očkování posilovací dávkou? Základní výhodou očkovaných oproti neočkovaným je jejich ochrana před onemocněním covid-19, zejména před jeho závažným průběhem, případně před hospitalizací nebo před úmrtím v souvislosti s onemocněním covid-19. I přesto, že jsou již případy onemocnění u řádně očkovaných osob, je pravděpodobnost jejich nákazy a rizika závažného průběhu onemocnění významně nižší než u neočkovaných.
Podání posilovací dávky pravděpodobnost případné nákazy a jejího závažného průběhu mnohonásobně sníží a zabezpečí tak vyšší ochranu zdraví u rizikových osob. Některé studie uvádějí, že po aplikaci posilovací dávky se hladina ochranných protilátek zvýší dokonce pět až jedenáctkrát více než po podání druhé dávky. Navíc k tomuto posílení imunity dojde velmi rychle, obvykle během dnů. Po první dávce trvá až tři týdny, než tělo zareaguje na očkování tvorbou protilátek. Samotná protilátková odpověď však není pro posouzení účinnosti vakcín dostatečná, a proto je třeba vyčkat na výsledky klinických studií.
Jelikož délka ochrany po očkování se u každého člověka liší, nedokáže nikdo z nás s jistotou předvídat, jak dlouho je v co nejvyšší možné míře chráněn. Proto, jakmile je to pro danou skupinu osob možné, je využití přeočkování maximum, co můžeme proti nákaze covid-19 udělat.
Chrání posilovací dávka očkování i proti novým variantám koronaviru? Významný nárůst protilátek po podání posilovací dávky současně posílí i ochranu proti dosud známým novým variantám viru, například proti variantě delta. Varianta delta nebyla v době výzkumu aktuálních očkovacích látek známa a i přesto, že očkování do jisté míry chrání i proti ní, je tato ochrana nižší oproti dříve se šířícím variantám viru. Podání posilující dávky by však mělo zabezpečit dostatečně vysokou ochranu i proti této variantě.
Podání více dávek očkování k zajištění dostatečné ochrany proti infekčnímu onemocnění není nic neobvyklého. Například očkování proti klíšťové encefalitidě se skládá ze tří dávek v prvním roce a poté z pravidelného přeočkování v intervalech tři až pět let. Očkování proti chřipce se provádí každý rok, přičemž vakcíny se upravují dle aktuálně cirkulujících kmenů viru chřipky, aby byly co nejúčinnější. Jaké bude nejefektivnější schéma očkování proti onemocnění covid-19, se zatím stále zkoumá. Aby se zjistilo, zda bude stačit pouze už jen třetí dávka nebo bude třeba využít i další dávky přeočkování, bude nutné provést ještě řadu vědeckých studií a dále pečlivě sledovat vývoj buněčné i protilátkové imunity u očkovaných osob. Zatím není jasné, kdy budou očkovací látky upravené k ochraně i proti novým variantám koronaviru v České republice k dispozici, pravděpodobně to nebude dříve než po probíhající podzimní vlně. Jak se bude očkování vyvíjet dál, lze zatím jen velmi obtížně odhadnout. Pokud bude docházet k dalšímu šíření nových variant koronaviru, je možné, že bude v budoucnu potřeba i dalších dávek očkování, případně i upravenými očkovacími látkami. V tuto chvíli však pro odpověď na tuto otázku nejsou k dispozici dostatečná data.
celý text zde posilovaci-davka-ockovani MZČR
